Ragdollové mají jemnou hedvábnou srst, která se nezacuchává a nevyžaduje proto žádnou příliš náročnou péči. Stačí když jedenkrát týdně vykartáčujeme nebo vyčešeme uvolněné chlupy. Přílišné kartáčování by mohlo srst ragdolla poškodit. Kartáčování je důležité, protože se odstraňují odumřelé chloupky a kočka jich při čištění své srsti tolik nespolyká.

Koupání
Před výstavou se kočka obvykle koupe. Moji ragdollové snášejí dobře i tuto proceduru, která je jinak pro kočičky většinou velmi nemilá. Předpokládám, že to vyplývá z důvěry, kterou ke mně chovají. Ke koupání je nutno použít šampon pro kočky nikoli šampon pro lidské vlasy (ani dětský). Kočka se musí vykoupat pět až sedm dnů před výstavou, aby se srst dostala do správné kondice. Mokrou kočičku co nejvíce vysušte, nikoli však třením. Některé kočky snášejí i fénování a to je pak vyhráno. Dokud není kočička řádně suchá musí být bezpodmínečně v teple. Srst ragdollů schne při pokojové teplotě několik hodin.

Srst lze upravit i přepudrováním jemným pudrem, který se vetře do srsti, tak, aby se na něj mohla navázat nečistota a mastnota a pak se pečlivě vykartáčuje.

Kromě srsti je třeba ragdollům čistit vnější zvukovody. To lze udělat bez problémů vatovými smotky. Občas je nutné jemným tampónkem očistit ospalky u očí. Drápky se kočkám přirozeně odlučují ve vrstvách, pokud má kočka k dispozici škrábadlo. Čas od času cca 1x za dva až tři týdny drápky kočkám zastřihávám.

Drápky - Zastřihnout drápky není žádný problém. Kočička si posadíte na klín, do ruky vezmete její tlapku a lehce zmáčknete na prstík, na němž chcete ostříhat drápek. Drápek se mírným tlakem vysune a ustřihne. Použít lze například kleštičky na štípání nehtů na nohou, nebo speciální kleštičky na drápky. Je nutné stříhat pozorně a opatrně, aby střihnutí nezasáhlo cévku v drápku.

Tip: Pokud se kočičce nelíbí stříhání drápků nebo česání, lépe to snáší rozespalá. Než se úplně probere, tak je kosmetická úprava zevnějšku hotová.

Kočky bez drápků (declawing)?
Ano, v některých zemích, někteří „milovníci koček“ dají operativně odstranit kočce drápky, aby ochránili svůj luxusní byt před škrábáním. Je to bolestivá operace, která kočičku navždy zmrzačí, a připraví jí po zbytek života muka při chůzi, protože drápek se chirurgicky odstraňuje i s posledním článkem prstu. V naší zemi je tato šílená hrůza zakázána.

A jak tedy vyřešit škrábání?
Než si přinesete domů koťátko, pořiďte si škrábadlo, nejlépe jako kočičí strom. Kočenky sedávají rády ve výšce a mohou se zde i fyzicky vyřádit. A pak už je to na Vás. Pokud kočička začne někde škrábat, je nutné ji hned přenést na škrábadlo a přitisknout na ně přední tlapky, tak aby se kočičce zatnuly drápky do škrábadla a kočenka pochopila, že to je to pravé místo na škrábání. Kočky jsou velice inteligentní a zácvik není dlouhý.

Když jsem přemýšlela o tom, co vše dát na své webové stránky, neměla jsem v úmyslu psát o declawingu, ale nedávno se mi jedna známá na možnosti kočky bez drápků ptala. Byla jsem úplně v šoku, že i u nás se najde někdo, kdo by byl o něčeho takovém schopen uvažovat. Vzápětí se ukázalo, že je to jen o neinformovanosti, nikoli o krutosti. Domnívala se, že se jedná o druh kočky, vyšlechtěné bez drápků. Když jsem viděla poprvé fotky declawingu, tohoto šíleného, hrůzného zákroku, byla jsem úplně v šoku. I dnes mi vzpomínka na tyto strašlivé záběry vhání slzy do očí.

Skutečně existuje jeden problém s poškrábaným nábytkem. Kožená sedací souprava. Moje kočičky na ní nikdy neškrábou, ale jak po ní chodí, běhají a skáčou, tak ta skutečně nese známky kočičích drápků. S ostatním čalouněným a dřevěným nábytkem, s kobercem, s parketami atd … nemáme žádný problém. Ale kočičky mám radši než nábytek, tak mi drobné škody na kožené sedačce nevadí. Je dvacet let stará a navíc už byla ohlodaná od našeho zakrslého králíčka, který je už bohužel na věčných pastvinách.

Krmení

Každá kočička je tak trochu mlsná a má ráda pestrou stravu. Někteří chovatelé doporučují pouze suchou stravu, ale já si myslím, že i když průmyslově připravovaná krmiva jsou deklarována jako komplexní, je třeba svoji kočenku také trošku rozmazlovat a poskytnout jí stravu co nejpestřejší. Moji ragdollové dostávají ráno konzervovanou potravu, přes den se obslouží granulemi večer dostávají syrové masíčko – hovězí, kuřecí, tresku atd., které je vždy přemražené, ohřáté na pokojovou teplotu a pokrájené na drobné kousky. Nesmí tak však být ani krystalek ledu. Mohl by kočce způsobit vážné zdravotní potíže. Kočka nikdy nesmí dostat syrové vepřové maso, neboť by se mohla nakazit Aujezského chorobou, která je pro kočky smrtelná.

Mezi hlavními chody občas dostávají ještě jako pamlsek kousek sýra, trošinku jogurtu, nebo smetanového krému pro děti, případně sem tam průmyslově vyráběné kočičí pamlsky. Lidské jídlo není pro kočky vhodné kvůli obsahu soli a koření. Také není na škodu občas stravu doplnit nějakými vitamíny např. Calo Pet pastou. Kočička musí mít celodenní přístup k pitné vodě. V miskách ji vyměňuji dvakrát denně. Kravské mléko není kvůli svému složení pro kočky vhodné. Pokud chcete kočce dávat mléko je k dostání speciální mléko pro kočky.
Velmi důležité je pěstovat pro kočičky, které nechodí ven, v květináči kočičí trávu. Já pěstuji obvykle pšenici a moje kočenky ji neustále okusují. Jednak jsou mladé výhonky zdrojem vitamínů a jednak pomáhají kočce při trávení. Všechny kočky čas od času zvracejí. Je to normální fyziologický jev, kterým se zbavují spolykaných chlupů ve svém trávicím ústrojí. Právě tráva napomáhá, aby se kočka vyzvracela a nedošlo k neprůchodnosti střev.

Kočičí zábava a hračky

Ragdollové jsou společenské kočky, které se rády mazlí a hrají si. Pokud jste doma často, pak jedna kočička v době Vaší nepřítomnosti většinu času prospí. Když se vracíte domů už Vás vítá u dveří. Moje kočky neomylně poznají členy domácnosti a nad ostatními nájemníky domu se vůbec nevzrušují. Pokud však trávíte hodně času mimo domov, je lepší si pořídit kočky dvě. Budou si ve vaší nepřítomnosti dělat společnost.

S kočičkou je třeba si co nejvíce hrát. Moc je baví všelijaké koulící se hračky nebo míčky, myšky a peříčka na gumičkách, udičkách atd. Příliš velké hračky je většinou nezajímají, protože je nemohou koulet. Zaujme je i zmuchlaný list papíru třeba na provázku atd. Když hračky všelijak chrastí je to pro kočky obvykle velmi zajímavé. Je třeba však výběru hraček věnovat velkou pozornost, protože některé mohou být i nebezpečné.

Klasickým příkladem nebezpečné hračky je oblíbený ježatý míček. Na doporučení svého veterináře jsem je všechny zlikvidovala. Líbily se mně i kočenkám, ale náš pan doktor mi říkal, že už jich několik vyoperoval z kočičích střev.

Také některé zavěšené hračky na gumičkách mohou být nebezpečné a zejména menší koťátka by se mohla uškrtit. Takovéto hračka je vhodné používat pouze pod přímým dohledem.

Nebezpečné jsou také igelitové tašky a sáčky, v nichž se může kočka udusit.
Problémem mohou být i pokojové rostliny, které jsou v některých případech jedovaté. Nejčastěji pěstovanou jedovatou pokojovou rostlinou je difenbachie. Pokud má kočka přístup ke své „trávě“ obvykle ji ostatní rostliny nezajímají. Nebezpečné jsou také kaktusy, zejména druhy s velkými tvrdými ostny.
Nejdůležitější praktickou hračkou je škrabadlo. Pokud chcete své kočce dopřát i trochu šplhání a zdravého pohybu, je nezbytné pořídit si škrabadlo – šplhadlo co největší a co nejvyšší. Kočky rády pozorují svět z nadhledu. A hlavně, mají kde škrábat a neřeší tuto svoji přirozenou potřebu na vašem nábytku. Škrabadla se dají koupit v chovatelských potřebách, objednat u výrobce (lze si zkombinovat škrabadlo podle parametrů v bytě), ale někteří šikovní kutilové je zvládnou sami s výrazně nižšími náklady.